Samhain – čas spočinout

Samhain je keltský svátek, který se slaví v noci z 31. října na 1. listopad. Keltové v tento čas slavili příchod nového roku. Slovo Samhain sloužilo i jako označení prvních tří listopadových týdnů. Jedná se o čas, kdy starý pohanský Bůh odchází do podsvětí, aby se tam rozplynul do ticha a nevědomí a na jeho místo posléze nastoupí nový mladý Bůh.
V samhainové noci přichází také duše zemřelých, aby pobyli několik hodin opět na zemi a navštívili své blízké. Svátek Samhain je předobrazem svátku Všech svatých, Dušiček i Halloweenu. Existuje mnoho zvyklostí a rituálů, které se v tomto období provádí. Hodně jich souvisí s ohněm, který má prosvětlovat temnotu a ukázat duším cestu zpět domů. Ale můžeme si klidně udělat nějaký svůj vlastní rituál, tak jak to cítíme.

My jsme v Jamaru zavedly tradici výroby sójových svíček a letos jsme si to před Samhainem opravdu užily. Celý rok sbíráme různé přírodniny, hlavně Markéta je v tomto hodně pilná a má dobré oko. Když jde ven, vždy najde něco hezkého. Sbíráme plody, kamínky, prázdné šnečí schránky, pírka, sušíme okvětní lístky květin, v bazarech a na blešákách kupujeme staré sklenice a hrnečky nebo je dostáváme od přátel a známých. Takže náš první rituální den, pátek, jsme věnovaly třídění, mytí a přípravě nashromážděného materiálu. V sobotu ráno jsme se do toho pustily. Připravily jsme knoty, rozpustily vosk a už to jelo. Vždy si k tomu pouštíme mantry a zpíváme u toho a je to krásný proces tvoření. Letos jsme vyrobily speciální sérii svíček pro temné období Samhainu a některé jsme obohatily i o jednoduchý náramek. Však se nezapomeňte podívat.
Taky jsme v e-shopu připravily slevy na magické náhrdelníky a naskladnily novou krásnou kolekci rituálních společenských náušnic. A rozhodly jsme se, že tento rok si Samhain užijeme se vším, co přináší.

Já teda mám toto období, kdy léto už skončilo a zima se blíží, moc ráda. Cítím ho jako takový klidový stav po silném výdechu, kdy se v tichu už připravuje vzedmutí věcí příštích. Vnímám ho jako čas zvnitřnění se a provedení duševní i fyzické inventury. Ohlížím se zpátky a děkuji za všechno co odešlo, za to, co zůstalo, i co přibylo. Život je tak krásný ve všech svých podobách! Někdy se utápíme ve starostech a otáčíme svou pozornost k potížím a tím ty potíže narůstají, ale ať se na to dívám z jaké chci perspektivy, pořád mi vychází, že jedinou důležitou věcí, na kterou má smysl obracet pozornost, jsou nakonec jen vztahy.
Existuje na to taková metoda, kterou jsem v posledních týdnech sdílela se svými klienty a přáteli. Je to Anděl smrti: Kdybyste věděli, že máte jen měsíc života, co byste udělali? Řešili byste všechny ty zatrolené šmodrchance, se kterými se trápíte teď?! Myslím, že ne. Myslím, že byste většinou šli za svými blízkými a řekli jim, že je máte rádi. To bych aspoň udělala já. Tak proč to neudělat hned? Nač čekat na Anděla smrti?…. Rozumíte, jak to myslím?
Odpusťme všechny svoje křivdy sobě i jiným. Je to tak očistné. A pak můžeme jít s lehkostí dál.
Teď máme i jedinečnou šanci spojit se s našimi zesnulými, zapálit si za ně svíčku anebo vykonat i jiný rituál. Řekněme jim, že je pořád milujeme, že v našich srdcích žijí dál, a tam, kde je nějaká křivda, odpusťme i tu. Už je to všechno pryč. Je to propadlé do nicoty. Ale my jsme tu, jsme v klidu, tichu a čekáme. Čekáme na vzedmutí vlny, která přijde zespoda a plná potence a síly nás vynese nahoru do světla, k dnešku. Dnešek je totiž nejkrásnější den našeho života, protože jiný nemáme. Včerejšek už byl a zítřek ještě není, takže DNEŠEK je náš den D a všechno, co tím dnem D plyne, může získat zlatavou záři té jedinečné krásné přítomnosti. Je to jen na nás.